Vytisknout
Kategorie: Uncategorised
Zobrazení: 1479

Historie farnosti

Krasonice jsou zmiňovány v souvislosti s kostelním podacím právem již roku 1311, kdy novoříšskému klášteru darovala Vratislava, vdova po Štěpánu z Krasonic, a její synové. Z prvních známých farářů se datuje k roku 1390 Jakub a k roku 1401 Matěj. Že je dosazoval právě novoříšský klášter, dokazuje rovněž česky psaná listina z roku 1401, "aby ten farář, kněz Matěj, i jiní z Říše po něm budoucí faráři činili..." Řeholníci ovšem nemohli pocházet z novoříšské základny, ale byli posíláni ze zábrdovického kláštera, který si časem osoboval četná práva a dostával se do rozepří jak s novoříšským konventem, tak i majiteli Krasonic. Vyřešení vztahů tak mimoděk přineslo až pobělohorské uspořádání poměrů. 

Za stavovského povstání zde proběhla klasická anabáze. Novoříšským klášterem dosazený farář Gabriel Nikolaides, původem ze Zábrdovic, byl roku 1619 vyhnán majitelem Krasonic Štěpánem Kusým z Mukoděl. Ten vzápětí zabavil i faru a do kostela sv. Vavřince poslal kalvínského kazatele. 

Po vítězství katolické strany byla farnost spravována excurendo (vzdáleně) z Nové Říše, od roku 1625 ji podle nařízení spravoval farář ze Staré Říše, ale pouze do roku 1626. Poté byly obě farnosti spravovány přímo z Nové Říše. Roku 1634 se novoříšskému konventu podařilo získat od krasonického majitele Baltazara Wüllersdorfa z Urbaýru náhradou za zabavenou a již přestavěnou faru nově zbudovaný dům. Sídelní farář se do Krasonic vrátil až s přeměnou novoříšského konventu na mužský v roce 1641.  

Do farnosti patří kromě Krasonic také obce Jindřichovice a Zdeňkov. Farnost rovněž spravuje věřícími vyhledávané poutní místo, kterým je kaple Panny Marie na Humberku.

 

Kaple Panny Marie na Humberku

Roku 1652 vdova po hraběti Matyáši z Thurnu a Valsassiny hraběnka Maxmiliána Konstancie, zakoupila za 14 tisíc zlatých zámek v Krasonicích a do zámku se nastěhovala i se svým synem Karlem Maxmiliánem, který se narodil 15. října 1643. Kolem roku 1660 byl Karel Maxmilián stižen očním neduhem a přes všechnu lékařskou pomoc mu hrozilo úplné oslepnutí. Podle vyprávění měl mladý hrabě sen, v němž viděl kopeček se starou lípou a na něm mariánský obraz. Hledal jej v okolí a když jej našel, s důvěrou se zde modlil a s ním i jeho nejbližší. Matce Boží slíbil, že vyprosí-li mu uzdravení, vystaví ji kapli na kopci, kde na staré lípě byl zavěšen její obrázek a nedaleko vyvěral pramen čisté vody, v kterém si omýval oči. Nemoc začala ustupovat a časem měl zrak zcela zdravý, čemuž se tehdejší lékaři velmi podivili. Na kopci dal mladý hrabě Karel Maxmilián roku 1664 postavit malou kapli a splnil tak slib. Za uzdravení vykonal pouť do Itálie, odkud si přivezl obraz sedící Matky Boží s Ježíškem. Za nimi je na obraze vidět mohutný strom a kopec. Před Pannou Marií klečí osoba oděna v rouchu ze 17. století. Podle tradice je to právě uzdravený hrabě Karel Maxmilián.

Z vděčnosti za uzdravení přicházeli k Panně Marii do kaple členové Thurnovy rodiny a před obrazem Matky Boží vykonávali své pobožnosti. Podle jejich příkladu přicházeli i obyvatelé Krasonic a okolních osad a prosili zde o zdraví těla a duše. Každý rok počet poutníků rostl. Proto byl z kaple učiněn presbytář a přistavěna malá loď s věží s jedním zvonem.

I přes zákaz poutí provedený císařem Josefem II. a po obnovení poutí se přes velké návaly věřících pojal farář Hugo Černý velikou myšlenku: zbudovat novou prostornou kapli ke cti Panny Marie. Na svátek Zvěstování Páně 25. března 1901 se ráno o půl osmé odebralo procesí do staré kaple. Obraz Panny Marie byl odnesen do kostela, kde čekal na cestu do nové kaple. Ta byla o svátku Narození Panny Marie (8. září) 1901 slavnostně vysvěcena. Posvětil ji ke cti Narození Panny Marie novoříšský opat Josef Pavel Karásek, rodák z Rozseče, který dříve sloužil i jako farář v Krasonicích. Této slavnostní události se účastnilo více než 10 tisíc poutníků.

 

 

 

 

Zdeňkov

 

 

Faráři v Krasonicích