Pro zájemce o vstup do řádu

Základním požadavkem pro vstup do kláštera by mělo být vnímání Božího povolání, tedy toho, že již delší dobu cítíš, že Bůh Tě povolává k jinému životu, než v manželství a chce Tě tak mít zvláštním způsobem pro sebe a pro vytrvalou službu druhým.

Možná si o této otázce povolání moc nepřemýšlel. Dříve, než se rozhodneš, v tichu naslouchej Bohu, zda Tě povolává do klášterního společenství, příp. ke kněžství.

Při přijímání kandidátů do noviciátu se nehledí jen na to, zda jsou zbožní, nebo přesvědčeni o svém povolání. Církev vyžaduje, aby představení přijímali s bdělou pečlivostí přijímali pouze ty, kdo jsou kromě předepsaného věku zdraví, mají vhodnou povahu a dostatečnou zralost, aby mohli žít životem, který je vlastní institutu. Zdraví, povaha a zralost mohou být v případě potřeby prokázány i pomocí znalců. (Kodex kanonického práva, kán. 642).

Předepsaný minimální věk pro přijetí kandidáta do noviciátu je 17 let. Kandidát nesmí být ženatý, spojen závazným poutem (sliby) v nějaké společnosti apoštolského života. Nesmí být přijat ani ten, kdo vstupuje pod tlakem násilí, strachu.

Typický kandidát je svobodný, pokřtěný a biřmovaný muž, který chce žít ve společenství bratří kanonie, prožívat spiritualitu řádu a vnímá, že ho Bůh k této cestě volá. Základními dokumenty, kterými se řídíme jsou Řehole sv. Augustina a Konstituce premonstrátského řádu.

Pokud Tě zaujal náš způsob života, spiritualita nebo se chceš dozvědět více anebo poznat náš život z blízka, neváhej se na nás obrátit prostřednictvím kontaktů.

Období formace

Pokud se rozhodneš odpovědět na Boží volání, které se v Tobě ozývá a budeš přesvědčen, že náš způsob života je tím správným pro Tebe, čeká Tě několik etap formace, v kterých Ty sám s pomocí bratří, budeš moci rozpoznat, zda je tato cesta tou správnou.

1) Kandidatura

Zcela nezávazné období, kdy můžeš poznávat naši komunitu, seznamovat se se způsobem našeho života. Po předchozí domluvě můžeš navštěvovat náš klášter, a tak poznávat náš život. Období kandidatury také může být zčásti naplněno delším pobytem v klášteře, bez vzájemných závazků.

Délka kandidatury není stanovena. Neměla by trvat ani moc krátkou dobu, ale ani naopak moc dlouho. V prvním případě může jít o velmi unáhlený a zbrklý krok, v druhém o nerozhodnost.

Pokud kandidát projeví, že chce vstoupit do noviciátu, čeká ho rozhovor s představeným, který společně se svou radou o přijetí nebo nepřijetí kandidáta do noviciátu rozhodne.

2) Noviciát

Obřadem Uvedení do řeholního života je kandidát oblečen do řeholního oděvu a přijme nové jméno. Během tohoto obřadu, kterému se také říká obláčka, se představený ptá, co kandidát žádá. Kandidát odpovídá: Abych poznal váš společný život, byl vámi vyzkoušen a směl být připuštěn k dokonalému následování Krista v této novoříšské kanonii. V této odpovědi se skrývá náplň noviciátního období formace. Novic během tohoto času totiž hlouběji a intenzivněji zakouší společný život v klášteře, věnuje se modlitbě a rozlišuje v sobě, zda chce dokonaleji následovat Krista právě tímto způsobem. K tomu je svěřen do péče novicmistra.

Aby novic se mohl věnovat tomuto prožívání duchovního života a zkušenosti víry, modlitby a naslouchání, nemá se věnovat záležitostem, které s noviciátní formací nesouvisí, např. studiu apod.

Období noviciátu trvá minimálně rok, maximálně dva roky. Po uplynutí kanonického noviciátu (1 rok) může novic požádat představeného o připuštění k časným slibům. Ten, spolu se svou radou a po poradě s novicmistrem, rozhodne o připuštění nebo prodloužení noviciátu.

Během noviciátu se novic může svobodně rozhodnout, zda chce ve formaci i nadále pokračovat či nikoli. Není ke klášteru nikterak zavázán. Stejně tak mohou představení po zralé úvaze novice propustit.

3) Klerikát

Novic, který složí první časné sliby se stává klerikem. Během tohoto období je svěřen do péče klerikmistrovi, který se jej snaží směřovat ke zralosti, připravit na vykonávání apoštolské služby a také prožívání evangelijního života.

Během tohoto období je klerik po dohodě s představenými vyslán na teologicko-filozofická studia nebo se zapojuje do pastorace tak, jak to po něm představení požadují.

Kandidáti kněžství přijímají během tohoto období také služby lektora a akolyty, aby se tak mohli lépe připravit na svou kněžskou službu.

Období klerikátu je zakončeno slavnými sliby, které klerik skládá po zralé úvaze své a bratří celé kanonie nejdříve po 3 letech od prvních časných slibů.

4) Stálá formace

Slavnými sliby se klerik navždy přičleňuje do společenství naší kanonie. Kromě slibu chudoby, čistoty a poslušnosti, se v našem premonstrátském řádu slibuje i slib stabilitas loci, tedy stabilita místa. V našem řádu to neznamená, že by řeholník nemohl být poslán na apoštolskou činnost mimo klášter. Znamená to, že je přičleněn k novoříšské kanonii a je jejím členem.

Po složení slavných slibů přijímá kandidát kněžství svěcení jáhenské a následně i kněžské. Po slibech následuje tzv. stálá formace. Ta navazuje na počáteční formaci a trvá celý život. Dotýká se celého člověka. Řeholník si má být vědom důležitosti neustálého nasměrování ke Kristu a také k hodnotám a způsobu našeho života. Jsme v tomto světě, i když nejsme z tohoto světa. Dnešní svět se svou kulturou a technickou vyspělostí nám v mnohém může pomáhat ke konání dobra. Nesmíme si však tyto „pomůcky“ zbožštit a vyměnit je tak za pravého Boha.

Ježíš na něj s láskou pohleděl a řekl: "Jedno ti schází. Jdi, prodej všecko, co máš, rozdej chudým a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne!“ (Mk 10,21)

"A každý, kdo opustil domy nebo bratry nebo sestry nebo otce nebo matku nebo děti nebo pole pro mé jméno, stokrát víc dostane a bude mít podíl na věčném životě." (Mt 19,29)