Premonstráti, kteří byli založeni svatým Norbertem roku 1121 v údolí Premontré se rychle po založení rozšířili skoro po celé Evropě. Pronikání řeholníků do zámořských oblastí bylo postupné a trvalo také delší dobu. V současné době je na celém světě 54 klášterů a přibližně 1566 řeholníků a řeholnic (údaje z března 2020).

Heslem našeho řádu je „Být připraven ke každému dobrému dílu“. Tomu také zaměřujeme své poslání ve světě. Například řeholníci v Americe mají vlastní školu, některé řeholnice se věnují malým dětem ve školkách, některé komunity pečují o nemocné. Evropské komunity se především starají o duchovní správu jednotlivých farností kolem našich klášterů a žijí tzv. apoštolským způsobem života.

Jednotlivé kanonie, v jejichž čele stojí opat nebo jiný představený či představená jsou samostatnou jednotkou a žijí si svým životem. Tyto kláštery, především skrze své představené se sdružují v jazykových skupinách, tzv. cirkáriích. My jsme součástí česko-slovenské cirkárie, ve které jsou 5 mužských klášterů, 1 ženský klášter a Kongregace sester premonstrátek.

Královská kanonie premonstrátů v Praze na Strahově

První premonstráti přišli na Strahov v roce 1143 a řadí se tak mezi nejstarší kláštery na světě, jelikož přišli sem po 22 letech od založení řádu. Přišli sem premonstráti ze Steinfeldu a začali zde rozvíjet život řeholního společenství. Rozvoj řádu přerušili husité v roce 1420, kdy byl klášter vypleněn. Období do konce 16. století znamenalo pro klášter dobu úpadku a živoření. Opat Jan Lohel, který se stal opatem roku 1586 začal s obnovou kláštera jak po stránce duchovní, tak stavební. Za času jeho nástupce Kašpara Questenberga, který pokračoval v jeho díle, došlo k dokončení stavebních úprav, ale ke stavbě špitálu sv. Alžběty na Pohořelci, klášterní pivovar, kolej sv. Norberta pro studium řádových bratří na Novém Městě pražském. Mezi jeho největší činy ovšem patří přenesení ostatků zakladatele premonstrátského řádu sv. Norberta z Magdeburku na Strahov, kde jsou uloženy dodnes.

Královská kanonie na Strahově má v současné době 65 členů. V jejím čele stojí opat Daniel Peter Janáček, zvolený v roce 2018, který ve funkci vystřídal Michaela Josefa Pojezdného, který byl opatem od roku 1987. Kromě služby v klášteře a strahovské farnosti, jsou strahovští premonstráti také ve Střešovicích u sv. Norberta, v centru Prahy u sv. Ludmily, dále ve farnostech v okolí Prahy. Jsou i v komunitách, které jsou vzdálenější od Prahy, např. Milevsko, Jihlava, Svatý Kopeček u Olomouce, Holíč na Slovensku.

Více informací o strahovském klášteře můžete najít zde: https://www.strahovskyklaster.cz/

Kanonie premonstrátů v Teplé

Klášter, který leží na řece Teplé na západě Čech a nedaleko Mariánských lázní, založil roku 1193 český šlechtic bl. Hroznata. Pozval řeholníky ze Strahova. Hroznata pocházel z významného šlechtického rodu. Více o něm najdete v sekci Světci premonstrátského řádu. Vzkvétající klášter byl v roce 1380 vylidněn morem a v kraji se usídlovali němečtí kolonisté. Klášter byl uchráněn plenění za husitských válek.

Po bitvě na Bílé Hoře (1620) začali řeholníci z Teplé znovu šířit katolickou víru v západočeských farnostech, které patřily ke klášteru. V letech 1641 a 1648 byl klášter vydrancován Švédy. Opat Kryštof Pfrogner (1801-1812) nechal postavit první lázně u pramenů na území dnešních Mariánských Lázní. Jeho nástupce opat Karel Reitenberger (1812-1827) pověřil klášterního lékaře průzkumem pramenů a poté financoval výstavbu nově založeného města – Mariánských lázní.

Po druhé světové válce byli odsunuti do Bavorska němečtí členové řádu. V této době přichází do Teplé i novoříšský premonstrát Heřman Josef Tyl, který se tam stal převorem a Teplá byla prohlášena samostatnou českou kanonií. V době totality sloužil jako kasárna Československé lidové armády.

Komunita v tepelské kanonii patří mezi menší v československé cirkárii. V současnosti má 13 členů a v čele komunity stojí opat Filip Zdeněk Lobkowicz, který byl zvolen v roce 2011. Opatskou benedikci mu udělil jeho bratr František Václav Lobkowicz, člen tepelské kanonie a první biskup ostravsko-opavské diecéze.

Členové komunity se starají o duchovní správu ve farnostech Klášter Teplá, město Teplá, Mariánské Lázně, Konstantinovy Lázně, Bečov nad Teplou a ve farnostech a kostelích v okolí těchto farností.

Více informací o tepelském klášteře najdete na jejich webových stránkách: http://www.klastertepla.cz/

Kanonie premonstrátů v Želivě

Klášter v Želivě byl založen roku 1139 pražským biskupem Otou a spolu s českým knížetem Soběslavem a jeho manželkou do něj uvedli benediktiny z nedalekého opatství na Sázavě. Po deseti letech však museli klášter opustit a uvolnit místo komunitě premonstrátů z porýnského Steinfeldu. Přičiněním opata Gotšalka dosáhl klášter nebývalého rozvětu a vznikly ženské kláštery v Louňovicích, Dolních Kounicích na Moravě, v rakouském Perneggu a mužský klášter v rakouském Gerasu.

Klášter v Želivě několikrát v historii přišel o svůj majetek a několikrát byli bratři vyhnáni z kláštera. Přesto dokázala komunita se vždy postavit na vlastní nohy. Velmi krásným počinem v klášteře je stavba nového kostela Narození Panny Marie, který navrhnul světoznámý Jan Blažej Santini-Aichel.

V současné době má klášter 35 členů v jejichž čele stojí opat Jáchym Jaroslav Šimek, který vystřídal v roce 2013 svého předchůdce Bronislava Ignáce Kramára. Velmi významnou postavou moderních dějin byl opat Bohumil Vít Tajovský. Ten zažil jak nacistickou, tak komunistickou perzekuci. Spolu s novoříšským opatem Augustinem Machalkou byl odsouzen ve vykonstruovaném procesu.

V současnosti se v klášteře obnovuje jeho duchovní i kulturní význam. Byl obnoven pivovar, vznikla zde restaurace, návštěvnické centrum a hotel. Jsou zde pořádány duchovní obnovy, pravidelné prohlídky kláštera a hudební nebo jiné kulturní programy.

Více o klášteře v Želivě naleznete na jejich stránkách: https://www.zeliv.eu/

Kanonie premonstrátů v Jasově (SK)

Klášter v Jasově byl založený jako dceřiný klášter z Veľkého Varadína v druhé polovině 12. století, před rokem 1173. Bohužel se nedá rok určit přesněji, protože o založení nejsou dochované písemné doklady. Poprvé je Jasovský klášter nepřímo zmíněn právě roku 1173.

K osamocení kláštera došlo až v roce 1769, díky Marii Terezii. Za Josefa II. došlo v Rakousko-Uhersku ke zrušení více řádů, mezi nimi i premonstráti z Jasova i navzdory tomu, že převzali po zrušení Jezuitů gymnázium v Rožňave. K obnově došlo na jaře 1802. Činnost řádu se vyvíjela ve dvou úrovních: v pedagogické a pastoračně-teologické. Roku 1861 řád převzal nazpět gymnázium v Košicích. Roku 1902 zřídil jasovský opat v Budapešti teologicko-pedagogický ústav Norbertinum.

V době totality byl v klášteře zřízen domov důchodců a ústav sociální starosti pro mentálně postižených (ten působil v Jasově do roku 2000). Premonstráti se do kláštera vrátili roku 1990, kdy ho získali zpět.

V současné době má klášter 12 členů v čele s opatem Ambrózem Martinem Štrbákem, který byl zvolen roku 2009 a vystřídal tak svého předchůdce opata Tomáše Karola Ota Bartala, zvoleného roku 1990. Bratři spravují farnosti v Jasově, Košicích u chrámu Nejsvětější Trojice, Špišská Belá, Debraď, Poproč a Leles.

Více o jasovském klášteře najdete na webových stránkách: https://www.opatstvojasov.sk/

Klášter sester premonstrátek v Doksanech

Klášter, který leží nedaleko Roudnice nad Labem, vznikl pravděpodobně současně se strahovským klášterem roku 1143 nebo 1144. Zakladatelem kláštera je Vladislav II. a jeho manželka Gertruda. Za husitských válek musely sestry klášter opustit, ale asi po pětiletém exilu se vrátily. Když strahovský opat Questenberg získal ostatky sv. Norberta, byly přivezeny roku 1626 do Doksan a odtud v květnu roku 1627 na Strahov, kde jsou uloženy dodnes.

Roku 1782 byl kvetoucí klášter s 49 sestrami císařem Josefem II. zrušen. Nejprve sloužil jako kasárna, později přešel do šlechtických rukou. V roce 1997 odkoupil strahovský klášter od státu severní část bývalého konventu a začala se plánovat její rekonstrukce. Strahovský opat Pojezdný požádal krakovskou kanonii, aby poslala sestry k obnově svého mateřského kláštera.

V současné době je v klášteře 7 sester, které společným životem a modlitbou podporují a obohacují celý premonstrátský řád.

Více o společném životě sester, historii a současnosti kláštera v Doksanech se dozvíte na webových stránkách: http://www.klasterdoksany.cz/

Kongregace sester premonstrátek

Založením Kongregace sester premonstrátek na Svatém Kopečku u Olomouce roku 1902 se na území dnešní České a Slovenské republiky obnovil způsob života sester, který zanikl rušením kontemplativních společenství v době vlády Josefa II. Zakladatelem kongregace je strahovský premonstrát Vojtěch Frejka.

První sestry byly formovány v klášteře premonstrátek v Krakově. Protože nebylo možné, aby vznikla komunita kontemplativní, vznikla Kongregace, která si převzala vnější činnost, ale snaží se ponechat a zdůrazňovat kontemplativní a klauzurní prvky. Snaží se, aby její činnost odpovídala stylu premonstrátského řádu a aby byla vykonávaná ve spolupráci s komunitami bratrů.

Sestry z Kongregace začaly zakládat vlastní díla – mateřské školky, dětské domovy, domovy mládeže, domov důchodců v Humpolci. Byl zřízen vlastní exerciční dům na Svatém Kopečku.

Roku 1970 obdržela Kongregace papežské schválení. Od roku 2007 sestry působí i na misiích v Rusku. Roku 2011 byla zřízená generální delegatura ve Wilmingtonu v Californii (USA).

V současnosti má kongregace 98 sester, které působí dohromady v 9 komunitách: na Slovensku je 5 komunit, a po jedné komunitě je v České republice (Svatý Kopeček), Rusku (Volgograd), Rakousku (Schlägl) a ve Spojených státech Amerických (Wlimington, Kalifornia).

Více o kongregaci sester premonstrátek se můžete dozvědět na webových stránkách: https://www.premonstratky.sk/