Podrobnosti

Napsal Super User

Kategorie: Uncategorised

Zveřejněno: 3. duben 2019

Zobrazení: 15468

Výstavní sály: Otokar Březina, Archeologické průzkumy

V klášteře jsou 4 menší výstavní místnosti, které jsou součástí této prohlídkové trasy. 

Muzeum bratří Vranických a Jana Nováka bude v roce 2024 v rekonstrukci. Děkujeme za pochopení.

Knihovna

Základy dnešní knihovny byly položeny až po přeměně ženského kláštera v klášter mužský (1641).

Klášterní knihovna se skutečně významnou knihovnou, systematicky a pravidelně budovanou, se stala až za opata Josefa Bernarda Pelikána v druhé polovině 18. století. Za josefínských sekularizací knihovna rozkvetla kvantitou i kvalitou přírůstků díky nákupům knih, pocházejících z knihoven okolních zrušených klášterů (r. 1773 asi 600 svazků z jezuitské knihovny v Telči, dále od františkánů ze Znojma, od dominikánů a kapucínů z Jihlavy, asi 100 svazků od cisterciáků ve Žďáře nad Sázavou, další cenné svazky pocházející z knihovny premonstrátského kláštera v Louce).

Roku 1770 dal opat knihovnu vymalovat Ignácem Mayerem. Freska nese název "Hold eucharistii". Ústředním motivem je eucharistie na fresce uprostřed stropu. Kromě dalších eucharistických symbolů jsou zde také dva výjevy ze života sv. Norberta (zakladatele premonstrátského řádu).

Knihovna je dnes rozšířena do 4 knihovních sálů a obsahuje na 25 tisíc svazků. V hlavním knihovním sále jsou knihy především psané v latině a němčině (švabach).

Hudební sál

Velký a pěkně zdobený hudební sál v současné době slouží pro pořádání různých společenských akcí, především díky dobré akustice pro pořádání koncertů nebo různých komponovaných programů. V současné době v tomto prostoru hostíme ročně 4-5 koncertů nebo jiných programů. 

V minulosti tento sál sloužil také jako refektář (jídelna pro řeholníky). V době, kdy klášter byl obsazen vojáky, sloužil tento krásný sál jako skladiště velkých stanů pro polní nemocnice. 

Prelatura, klenotnice

Prelatura dříve sloužila jako opatské a reprezentační pokoje. Zde opat bydlel a přijímal návštěvy, které přijížděli do kláštera dnes méně používaným vjezdem z ulice Staroříšská. Těchto prostor využili vojáci a policisté Státní bezpečnosti při zatýkání v roce 1950, kdy v těchto prostorách ukryli zbraně a peníze, které měl opat údajně využívat pro protistátní činnost. 

Po návratu bratří do kláštera v roce 1991 už se opat do těchto prostor nevrátil a z těchto místností se staly reprezentační pokoje kláštera, které složí jako obrazárna, kde je vystaven pouhý zlomek obrazů Kanonie. Dále prostory slouží jako výstava připomínající dřívější způsoby opatů a bratří v klášteře. Z jedné místnosti je vytvořena "klenotnice", kde jsou vystaveny různé předměty nejen liturgického využití napříč různými obdobími a ze všech farností spravovaných Kanonií.

Prohlídky, koncerty

Prohlídky s výkladem je možné absolvovat v pravidelných časech v období letních prázdnin, nebo při objednání předem. Více informací zde.

Knihovna je také krásný prostor pro možnost fotografování (např. při svatbě). Pokud byste měli zájem, ozvěte se nám pomocí kontaktů.

Hudební sál je možné využít pro pořádání koncertů nebo jiných komponovaných programů. V případě zájmu nás kontaktujte prostřednictvím uvedených kontaktů.

Podrobnosti

Napsal Super User

Kategorie: Uncategorised

Zveřejněno: 9. prosinec 2018

Zobrazení: 12728

Historie farnosti a poutního místa

Křtiny patřily odedávna k významným evropským mariánským poutním místům. Již od středověku zde stály dva kostely. Stoupající zájem poutníků přiměl zábrdovické premonstráty v roce 1718 k úplné přestavbě areálu. Návrhu rekonstrukce se ujal nejvýznamnější český barokní architekt Jan Blažej Santini Aichl. Jeho ambicí bylo vytvořit monumentální chrám a citlivě jej včlenit do Křtinského údolí. Navrhl důmyslnou symetrickou kompozici, vystavěnou na půdorysu řeckého kříže. I když stavba nebyla z finančních důvodů nikdy dokončena a návrh byl po Santiniho smrti částečně upraven, patří i v nynější podobě tento barokní skvost, označovaný jako “Perla Moravy”, k Santiniho vrcholným dílům.
Chrám je celoročně přístupný. Díky tomu slouží v dnešní době nejen významným církevním akcím, ale také koncertům a nevšedním duchovním aktivitám.
Ambity chrámu v sobě skrývají i jednu z největších funkčních zvonoher ve Střední Evropě o 33 zvonech. Zvonohra hraje pravidelně dvakrát týdně. Po domluvě s farním úřadem je však možno zvonohru spustit i jindy.

V podzemí kostela byla před několika lety objevena a zpřístupněna rozsáhlá kostnice, obsahující kromě pozůstatků stovek středověkých křtinských obyvatel i několik lebek vyzdobených záhadnými ornamenty, jejichž význam se dodnes nepodařilo objasnit. Kostnici je možno shlédnout rovněž po domluvě s farním úřadem.

Podrobnosti

Napsal Super User

Kategorie: Uncategorised

Zveřejněno: 3. duben 2019

Zobrazení: 18903

Kostel sv. Petra a Pavla

Součástí prohlídkové trasy A je kostel sv. Petra a Pavla, který byl vybudován po stavbě trvající 30 let v roce 1707. 

Středem celé svatyně je hlavní oltář, který je dílem pražského sochaře a štukatéra Jana Hennevogela. Autorem tohoto velikého je malíř Adam Enz z Benátek, který do středu tohoto obrazu postavil sv. Petra a Pavla (patrony kostela) v pevném postoji apoštolských knížat, vědomých si síly a jistoty svého poslání.

V kněžišti jsou umístěny chórové lavice, které věnoval novoříšskému chrámu Páně majitel budiškovického panství Max, svobodný pán z Cantelma. Zhotovil je jeho truhlář r. 1696 v Horní Slatině.

Vzácným řezbářským dílem nevídané krásy je kazatelna. Je neobvykle zavěšena na jižní straně v lodi. Farní kronika zná pouze příjmení jejího řezbáře, jmenem Arbeite.. Původ tohoto díla je možno klást do let 1704-1715.

Cenné zařízení kostela doplňují varhany, dílo novoříšského varhanáře Bedřicha Semráda z let 1764-1765. Varhany mají 23 rejstříků.

V kostele se také nachází boční kaple Panny Marie Bolestné, v které je umístěn milostný obraz, který při požáru roku 1683 byl nalezen ohněm netknutý. Od té doby se k Panně Marii Bolestné utíkají mnozí věřící a prosí o její přímluvu.

Za opata Josefa Bernarda Pelikána, zdejšího rodáka, vyzdobil v letech 1766-1767 Johann Lukas Kracker, člen vídeňské akademie, strop i stěny kostela freskami a obohatil jeho interiér i o další obrazy. Klenbu presbytáře kryje výjev, kdy Kristus předává sv. Petrovi klíče od Nebeského království (Mt 16,18-19). Čtyři figurální alegorie nad pilíři presbytáře znázorňují čtyři tehdy známé světadíly, ve kterých je hlásáno evangelium. Freska na klenbě hlavní lodi ukazuje úžasnou duchovní proměnu člověka Šavla z Tarzu na jeho cestě do Damašku (Sk 9,1-18). Tyto práce prozrazují zkušenou ruku a génia doby posledního mocného vzepětí barokního iluzionismu.

Konečně nelze opomenout křížovou cestu Františka Bílka a Viktora Förstra.

Kaple sv. Anny, kapitulní síň

Součástí této trasy je také nejstarší dochovaná místnost celého kláštera a to kapitulní síň kláštera - kaple sv. Anny. V této kapli se nachází gotická socha sv. Anny Samotřetí, která je pravděpodobně celosvětově jedinou sochou, která od vytvoření stojí na svém původním místě pro který byla vytesána. 

Kaple sv. Anny slouží pro bohoslužby zvláště v zimním období a také jako kapitulní síň kláštera. Zde začíná řeholní život každého kandidáta, který je při obláčce oblečen do řeholního oděvu, bývají zde voleni opati a také se zde bratři loučí se zesnulými spolubratry.

Prohlídky

Prohlédnout si prostory kostela a kaple sv. Anny je možné vždy cca 30 minut před bohoslužbami (viz Bohoslužby). Pokud v tomto čase přijdete, prosíme abyste se chovali tiše a nerušili věřící při jejich soukromé nebo veřejné modlitbě.

Prohlídky s výkladem je možné absolvovat v pravidelných časech v období letních prázdnin, nebo při objednání předem. Více informací zde.

Podrobnosti

Napsal Super User

Kategorie: Uncategorised

Zveřejněno: 9. prosinec 2018

Zobrazení: 11601

Šaratice

První zmínka o obci pochází z roku 1209. Duchovní správa v Šaraticích je doložena již v roce 1270. Farnost spadala pod patronát zábrdovických premonstrátů, z jejichž řad pocházeli také šaratičtí duchovní. Posledním farářem-zábrdovickým řeholníkem byl Chrysostom Lavička, který zemřel roku 1800. Na místě původního kostela ze 17. století byl v letech 1902–1903 vystavěn nový kostel svatého Mikuláše.

Vážany nad Litavou

O duchovní správě ve Vážanech je první písemná zmínka z roku 1287. Kostel byl vystavěn v románském stylu ve 13. století, obnoven byl v roce 1651, poslední velká oprava se uskutečnila v roce 1909.

Ještě ve 13. století náležely k vážanské farnosti Hrušky, ale tato obec později připadla ke Křenovicím. Od roku 1622 do roku 1658 patřily Vážany pod duchovní správu ve Slavkově. Od roku 1658 se staly součástí šaratické farnosti.

Samostatná farnost ve Vážanech byla obnovena roku 1911, prvním farářem se zde stal dosavadní šaratický kaplan P. Maxmilián Horák.

Kobeřice

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1283, kdy ves již existovala a byl v ní farní kostel. ^[1] V interiéru kostela se nachází freska Panny Marie Ochranitelky, pravděpodobně z přelomu 13.–14. století.

Po vzniku Československa v obci vypukly náboženské vášně, spojené se vznikem československé církve husitské.^[1] Ta zde má rovněž svůj sbor. V roce 1970 se v obci konal tajný pastorální synod skryté církve pod vedením jejího tajného biskupa Felixe Maria Davídka.